Procházka starými Kunraticemi I.

Procházka starými Kunraticemi I.

Vzácný materiál shromažďuje již několik let p. Matěj Hronský z chalupy č.p. 31 v Kunraticích. Nashromážděné poznatky budeme postupně zveřejňovat jako "seriál."

Pojďme se projít Kunraticemi. Ale tak trochu jinak. Nohama zůstaneme v přítomnosti, ale pohledem a v myšlenkách se pokusíme vrátit o nějakých 200 let zpátky do minulosti, do roku 1843, ze kterého máme první podrobný plán Kunratic. Budeme si představovat, že nestojíme na asfaltu, ale na prašné kamenité cestě, která tehdy vedla vesnicí stejně jako dnes, i když byla o něco užší.

Pomiňme úplné začátky v dobách založení obce, jelikož o nich nic konkrétního nevíme. Můžeme dovozovat, že Kunratice vznikly takzvanou lokací – ve středověku tehdy pro naše kraje nejobvyklejším způsobem, kdy se majitel půdy dohodl s lokátorem, aby založil novou ves. Lokátorem mohl být nižší šlechtic, panský úředník, měšťan nebo i šikovný poddaný. 

Založení nové vesnice nebyl jen administrativní úkon, lokátor musel především zajistit podmínky, aby lidé mohli na novém místě žít. Tedy zajistit přístup, pokud bylo třeba tak vyklučit les a potom vytyčit co nejspravedlivěji jednotlivé pozemky. A potom to nejdůležitější – musel najít a přilákat nájemce, tedy budoucí obyvatele nové vsi.

Jelikož tehdy bývalo zvykem uzavírat lokátorské smlouvy především ústně, až na výjimky se žádné nedochovaly. Pouze z německého názvu obce Kunnersdorf se můžeme dohadovat, že Kunratice založil nějaký Kunert, tedy Konrád.
Kunratice, jak vidíme z pozdějších pozemkových map, byly založeny jako tzv. lánová ves, jednotlivé pozemky se táhly souběžně dlouhými úzkými pásy od cesty daleko za ves. Když sedláci obdělávali svá nejvzdálenější pole, museli z domu až tři kilometry daleko.

Jak přesně se Kunratice po svém založení rozrůstaly, kdy se ustálil počet statků na dvaceti, jak a kdy vznikla menší zahradnická hospodářství, která měla oproti statkům menší plochu orných polí a luk a neměla potažní dobytek, a kdy byly postaveny první domky bez zemědělského zázemí, tzv. domkářství, nevíme.

Domy stály zpočátku o něco výše, dál od potoka, který cesta do značné míry kopíruje. Až postupem času se v důsledku rozvoje a zahušťování zástavby století stavěly domy přímo u potoka, tehdy mimochodem zvaného Weissbach, Bílý potok.

První zpráva o počtu hospodářství pochází až ze začátku 17. století, zřejmě krátce před rokem 1613, kdy bylo v Kunraticích 20 statků a 3 zahradnictví, 11 domků a mlýn. Zatímco počet statků a zahradnictví zůstal poté až do konce 19. století téměř neměnný (jedinou výjimkou je v roce 1822 postavené zahradnické hospodářství čp. 84 za lesem u Lipnice), počet domků postupně narůstal. Ještě do vypuknutí třicetileté války byly postaveny tři další, a bylo jich tak 14, celkem tedy 38 domů, o výměncích z těch předválečných dob zprávy nemáme. 
 

(pokračování příště)